Tohle je moje oblíbená kondiční trasa. Když je pěkné počasí, dá se v pohodě zvládnout pod dvě hodiny, když napadne sníh…no vždyť víte.
Co musíte o výletu vědět dřív, než vyrazíte:
- Trasa vhodná pro vozík, první a poslední kilometr dost drncá...
- Cestu doporučuju od jara do podzimu. Když v zimě napadne víc jak 15 cm sněhu, je to masakr.
- Co vzít s sebou:
- pití
- hotovost, pokud si plánujete dát něco na zub v restauraci Mojžíšův pramen
- Délka: cca 2 hodiny
Auto nechávám buď na na křižovatce (50.7311783N, 15.0971914E) nebo u restaurace Mojžíšův pramen. (https://www.facebook.com/mojzisak/)
Těsně před restaurací začíná vpravo pěšinka, značená jako naučná stezka. Pokud jedete kočárem a ne vozíkem, doporučuji se vrátit po asfaltu asi 100m zpět a použít sjízdnější cestu.
Pokračujeme dolů až k potoku. Pozor, při vyšší hladině vody je dobré mít ve vozíku podložku pod nohy pro případ, že se vám vozík namočí.
Brod na začátku cesty.
Křižovatku projdeme rovně na neznačenou stezku a teď nás čeká nejhorších 150 m cesty. Prudký kopec a kameny. Ale vy jste ještě plni sil, tak to dáte! Dala jsem to i já s UrbanGlidem, poprvé a naposled… s vozíkem to jde mnohem lépe.
Krpál za brodem. Dá se objet :-)
A teď už jsme nahoře a je to pohoda. Na první křižovatce se dáme doleva a napojíme zpět na naučnou trasu.
Ten výše uvedený kopec se dá obejít, když to celé dáte po té naučné stezce. Jenže tím spadnete o hodně metrů níž, a pak je zase musíte nastoupat. Já si raději 5 minut máknu, abych se tomu vyhnula :-)
Naučnou stezkou jdeme až do chvíle, kdy narazíme na asfaltku Dlouhý Most – Vratislavice. Tam odbočíme mírně doleva po široké pískové „autostrádě“ (silnici necháte po pravé ruce) a té se držíme, protože nás dovede až nahoru na Milíře. Z téhle široké cesty vedou různé odbočky doleva, kterými se můžete rychleji vrátit zpět k autu, kdyby bylo třeba. Ale nám už rarach spí, tak jdeme dál do kopce.
Čeká nás pár stoupáků a rovinek. Ale nic, co bychom nepřekonali, když už jsme se dostali až sem.
Konečně na kopci!
Za chvíli už jsou vidět první domky Milířů, projdeme mezi nimi a dáme se na silnici doleva.
Pokud jste ještě nebyli na Císařově kameni, uhněte doprava, dojdete do vesnice a držte se pravé ruky. Rozhlednu nemůžete přehlédnout. Je z ní jak na dlani vidět Ještědský hřeben, Liberec i Jablonec.
Tady by se nabízelo vrátit se do lesa po žluté značce. Ale nedejte se zlákat! Hned za horizontem je prakticky nesjízdný kopec, plný vymletin a kamenů. Sjela jsem ho, abych vám řekla, že to nejde. Dítě je hrozně natřesené, vzbudí se a to nikdo nechce. Kočárem se tam nedostanete určitě.
Lepší je pokračovat po silnici asi další kilometr a půl, připojí se k nám zleva ta žlutá značka a po ní dojdeme zpět k restauraci, kde parkujeme.
V restauraci dobře vaří, otevřeno mají od čtvrtka do neděle a nově postavili tuto sezonu skvělé dětské hřiště. V tuhle chvíli už se mi většinou kluk budí, sednu si na terasu s kafem a můžu koukat, jak řádí na hřišti (oploceném! – konečně někdo u dětského hřiště přemýšlel :-D)
Odkaz na mapu: